|
|
Charakterizace vrozených alterací genů podmiňujících vznik a prognózu dědičných forem vybraných nádorů dospělého věku
Jelínková, Sandra ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hlaváč, Viktor (oponent) ; Hájková, Nikola (oponent)
Ve své disertační práci jsem se věnovala studiu genetické predispozice vybraných nádorových onemocnění, jejíž příčiny nebyly v ČR dosud systematicky studovány. Pro identifikaci dědičných patogenních variant jsme použili panelové sekvenování nové generace. Analýza 1333 pacientek s karcinomem ovaria, 527 pacientek s nádory endometria a 334 pacientů s hepatocelulárním karcinomem zahrnovala sekvenování s využitím panelu CZECANCA. Pro analýzu 264 pacientů s melanomem jsme připravili specifický panel CZMELAC. Primárně jsme se zaměřili na identifikaci nosičů patogenních variant ve známých predispozičních genech pro jednotlivá onemocnění, následně jsme hodnotili i vliv kandidátních genů a charakteristiky odlišujících nosiče patogenních variant od nenosičů. Analýza vysoce rizikových pacientů s melanomem odhalila patogenní varianty v genech asociovaných s melanomem u 9/264 (3,4 %) nemocných, dalších 22 (8,3 %) pacientů neslo patogenní variantu v některém z dalších predispozičních genů. Pravděpodobnost záchytu patogenní varianty zvyšoval mnohočetný výskyt melanomu u probanda a výskyt onemocnění v rodině. Zcela nejčastější byl výskyt germinálních patogenních variant ve studii zaměřené na karcinom ovaria, kde jsme patogenní varianty nalezli u 427/1332 (32,0 %) pacientek s převahou mutací v BRCA1, BRCA2,...
|
|
|
Spontánní regrese melanomu prasat linie MeLiM
Plánská, Daniela
Melanom je kožní nádor vznikající z melanocytů - kožních buněk nesoucích pigment melanin. Melanom patří mezi imunogenní nádory, s čímž je také pravděpodobně spojen poměrně hojný výskyt částečné spontánní regrese (SR). Melanoma-bearing Libechov Minipig (MeLiM) představují speciálně vyšlechtěný zvířecí modelový organismus, který je postižen většinou nodulárními melanomy podléhajícími u zhruba 2/3 nemocných zvířat úplné SR. Položili jsme si tedy otázku, jakou úlohu hraje ve SR melanomu linie MeLiM imunitní reakce spojená s destrukcí nádorových buněk a též proteiny asociované s extracelulární matrix (ECM), jejichž změna exprese odráží přestavbu destruované nádorové tkáně. Realizovali jsme rozsáhlou časosběrnou studii, ve které jsme u kožních melanomů odebraných od jedinců linie MeLiM ve stáří 3, 4, 6, 8, 10, 12, 20 a 32 týdnů (5-10 vzorků v každé věkové kategorii) imunohistochemicky sledovali expresi kolagenu IV, lamininu, fibronektinu, tenascinu C i MMP-2 a průtokovou cytometrií jsme monitorovali zastoupení základních subpopulací imunitních buněk v krvi a v nádoru. Vyšší exprese kolagenu IV, lamininu a MMP-2 pozitivně korelovala s přítomností melanomových buněk. Exprese kolagenu IV i lamininu v oblastech s melanomovými buňkami naznačovala možné přežívání nádorových buněk díky interakci se zmíněnými...
|
|
|
Spontánní regrese melanomu prasat linie MeLiM
Plánská, Daniela ; Horák, Vratislav (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Bartůňková, Jiřina (oponent)
Melanom je kožní nádor vznikající z melanocytů - kožních buněk nesoucích pigment melanin. Melanom patří mezi imunogenní nádory, s čímž je také pravděpodobně spojen poměrně hojný výskyt částečné spontánní regrese (SR). Melanoma-bearing Libechov Minipig (MeLiM) představují speciálně vyšlechtěný zvířecí modelový organismus, který je postižen většinou nodulárními melanomy podléhajícími u zhruba 2/3 nemocných zvířat úplné SR. Položili jsme si tedy otázku, jakou úlohu hraje ve SR melanomu linie MeLiM imunitní reakce spojená s destrukcí nádorových buněk a též proteiny asociované s extracelulární matrix (ECM), jejichž změna exprese odráží přestavbu destruované nádorové tkáně. Realizovali jsme rozsáhlou časosběrnou studii, ve které jsme u kožních melanomů odebraných od jedinců linie MeLiM ve stáří 3, 4, 6, 8, 10, 12, 20 a 32 týdnů (5-10 vzorků v každé věkové kategorii) imunohistochemicky sledovali expresi kolagenu IV, lamininu, fibronektinu, tenascinu C i MMP-2 a průtokovou cytometrií jsme monitorovali zastoupení základních subpopulací imunitních buněk v krvi a v nádoru. Vyšší exprese kolagenu IV, lamininu a MMP-2 pozitivně korelovala s přítomností melanomových buněk. Exprese kolagenu IV i lamininu v oblastech s melanomovými buňkami naznačovala možné přežívání nádorových buněk díky interakci se zmíněnými...
|
|
|
Transcriptional changes associated with melanoma resistance to small inhibitor treatment
Dorčáková, Terézia ; Kolář, Michal (vedoucí práce) ; Modrák, Martin (oponent)
Malignı' melanom je agresivnı' kozňı' na'dor s rostoucı' incidencı' a, v pokrocˇily'ch sta'diı'ch, omezeny'mi le'cěbny'mi vy'sledky. Hlavnı' onkogennı' zmeňou u melanomu je mu- tacňı' aktivace proteinu B-Raf, s prěvla'dajı'cı' mutacı' V600E, ktera' se vyskytuje v 60% prˇı'padu˚ a hyperaktivuje signa'lnı' dra'hu ERK. Tato kaska'da proteinkina'z Raf, MEK a ERK je nedı'lnou soucˇa'stı' evolucňeˇ konzervovane' signa'lnı' sı'teˇ, ktera' umozňˇuje eukary- oticky'm bunˇka'm vnı'mat ru˚zne' extracelula'rnı' signa'ly. Tyto proteinkina'zy se postupneˇ navza'jem aktivujı' a prěva'deˇjı' extracelula'rnı' signa'ly na bunečňou odpoveďˇ, jako je pro- liferace, diferenciace, zmeňy bunečňe'ho cyklu, apopto'za cˇi migrace buneˇk. U'strědnı' role dra'hy ERK v onkogenezi z nıúcˇinila jeden z cı'lu˚ terapeuticky'ch za'sahu˚ a inhibitory cı'lene' na mutovany' Raf byly schva'leny i pro le'cˇbu melanomu, naprˇ. vemurafenib cˇi dabrafenib. Tyto molekuly cı'lı' specificky na B-Raf(V600E) a vedly k revoluci v le'cˇbeˇ melanomu. Bo- huzěl takto cı'lenou le'cˇbu komplikuje schopnost na'dorovy'ch buneˇk zı'skat rezistenci. Cı'lem te'to pra'ce je studovat na transkripcňı' u'rovni vznik te'to rezistence u pacientu˚, kterˇı' na le'cˇbu odpovı'dajı' dobrě, a u tečh, jejichzˇ na'dory rezistenci zı'ska'vajı'...
|
|
|
Larvy tasemnic a nádory: charakterizace protilátkové odpovědi a zkřížených reakcí
Vajs, Vojtěch ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k rozvoji výzkumu zabývajícího se vlivem některých druhů helmintů na nádorová onemocnění. Například preventivní infekce těmito parazity je schopna zpomalit nebo úplně předejít rozvoji některých národů v experimentálních modelech. V předběžných experimentech byl objeven takovýto potlačující efekt u infekce tasemnicemi Taenia crassiceps a Mesocestoides corti, které svou přítomností dokázaly omezit, a v některých případech dokonce úplně potlačit, růst a metastázování melanomové buněčné linie B16F10. Parazité svou přítomností a produkty různými způsoby ovlivňují imunitní systém svého hostitele, a tak bylo cílem této práce prozkoumat jeden ze způsobů, kterým by mohla být přítomnost těchto tasemnic v hostiteli za efekt zodpovědná - zkřížená reakce protilátek vázajících antigeny tasemnic a nádorových buněk. Nejprve byla v rámci této práce měřena protilátková odpověď myšího organizmu na tasemnici, kterou byl inbrední kmen C57BL/6J nebo outbrední kmen ICR nakažen. Pomocí metody ELISA byl sledován růst hladiny imunoglobulinů v rámci pěti týdnů, načež byly antigeny, které je vážou, specifikovány pomocí metody Western blot. Nakonec byly tyto antigeny lokalizovány v tasemničím organizmu pomocí fluorescenční imunohistochemické detekce. Rovněž byla zkoumána role sacharidových struktur...
|
|
|
Korelace imunohistochemických a histologických obrazů u melanomových lézí
ČAPKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou melanomových lézí. Melanom je nejzávažnější typ rakoviny kůže a jeho incidence se neustále posouvá směrem k mladší generaci. Protože se toto onemocnění vyskytuje zejména na pokožce vystavované ultrafialovému záření, je ochrana před UV zářením jedním z nejlepších možných způsobů, jak tomuto onemocnění předejít. Chránit se můžeme použitím opalovacích krémů s UV faktorem, nošením oblečení, které zakrývá ruce a nohy a vyhýbáním se používání solárií. Prognóza počínajícího melanomu je ve většině případů dobrá, proto je včasné rozpoznání a následné zahájení léčby velmi důležité. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o melanomových lézích, jejich charakteristika, výskyt, klasifikace, prevence a současné možnosti léčby. V praktické části jsou pak popsány základní laboratorní diagnostické postupy, zejména barvení Hematoxylin-eosinem a imunohistochemické metody. V rámci této bakalářské práce byla porovnána pozitivita HMB-45 markeru mezi jednotlivými histologickými kategoriemi. Tento marker je absolutně specifický pro hodnocení melanocytárních tumorů a je velice užitečný pro patologa při diferenciaci nádorů neurčitého původu. V letech 2012 až 2018 bylo na Oddělení patologie v Nemocnici Písek a.s. imunohistochemicky vyšetřeno 61 vzorků. Z celkových 61 vzorků byl v 58 případech marker HMB-45 pozitivní. Dále byla práce zaměřena také na prokázání charakteristického imunohistochemického profilu u jednotlivých histologických skupin. Tento profil byl potvrzen v 92% případů.
|
|
|
Mezibuněčné interakce v maligním melanomu
Nedvědová, Tereza ; Dvořánková, Barbora (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Melanom reprezentuje jeden z nejagresivnějších nádorů s velmi vysokou tendencí k metastazování do prakticky jakýchkoli lokalit, se stoupající incidencí a vysokou mortalitou. Účelem mé diplomové práce bylo zkoumat tento nádor jako komplexní strukturu, která vedle nádorových buněk obsahuje i nádorové stroma. Buňky stromatu jsou pro existenci nádorů zásadní, což je již dobře zdokumentováno např. u epitelových nádorů hlavy a krku. Podobné mechanismy lze očekávat i v melanomu. V první části své diplomové práci jsme simulovali metastazaci nádoru za in vitro podmínek. Zkoumali jsme vliv neadhezivního prostředí, ať samotného, či kombinovaného s vlivem stromálních fibroblastů, na fenotyp nádorových buněk. Získaná data dokládají, že nádorové melanocyty mohou v těchto podmínkách měnit svůj fenotyp, což ukazuje na jejich možnou plasticitu ale současně na zásadní vliv stromálních fibroblastů na nádorové buňky. Jednotlivé linie se mezi sebou liší, což odpovídá známé heterogenitě melanomů v klinické praxi. V naší laboratoři bylo dříve zjištěno, že stromální fibroblasty z různých typů tumorů mají univerzální účinky na nádorové buňky. V druhé části naší studie jsme naopak zkoumali, jak ovlivňují nádorové buňky stromální fibroblasty a zda je toto ovlivnění nádorově specifické. Sledovali jsme růst, metabolickou...
|
|
|
Mezibuněčné interakce v kožních nádorech.
Kučera, Jan ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Kovář, Marek (oponent)
Tato disertační práce je zaměřená na studium mezibuněčných interakcí u kožních nádorů. Je založena na 5 původních publikacích, které se věnují několika tematickým okruhům. Věnovali jsme se studiu původu nádorově asociovaných fibroblastů ve vztahu k primární nádorové populaci. Prokázali jsme pomocí myšího modelu, že nádorově asociované fibroblasty vzniklé v okolí implantovaného tumoru byly původem hostitelského organismu, a tedy že nevznikly transformací přímo z nádorových buněk. Dále jsme experimentálně sledovali vztah mezi nádorově asociovanými fibroblasty a keratinocyty. Prokázali jsme, že nádorově asociované fibroblasty z melanomu ovlivňují keratinocyty, které pod jejich vlivem získávají znaky typicky pozorované u migrujících buněk a u buněk podléhajících epitelově mezenchymálního přechodu. Studovali jsme interakce mezi zdravými fibroblasty a nádorovými buňkami. Prokázali jsme, že fibroblasty odebrané ze zdravé kůže u pacienta postiženého melanomem se signifikantně odlišují od kontrolních fibroblastů zdravých dárců v expresním profilu. Změny v distálních fibroblastech podporují pohled na melanom jako na systémové onemocnění. Dále jsme prokázali, že na rozdíl od BRAF pozitivních melanomových buněk, melanom asociované fibroblasty nenesou BRAF mutaci, a tedy nevznikly přechodem z melanomu....
|
|
|
Morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí
Důra, Miroslav ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Tématem této disertační práce je morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí. Melanom je nejnebezpečnějším maligním kožním nádorem s možným výskytem i mimo kůži. Jeho včasná diagnostika je zásadním aspektem dobré prognózy onemocnění. Melanom je typický zakládáním vzdálených metastáz v horizontu mnoha let po iniciální diagnóze. Rozmanitost melanocytárních lézí činí jejich histopatologickou diferenciální diagnostiku extrémně složitou. Úsilím současného výzkumu je identifikace surogátních imunohisto- chemických či molekulárně-genetických markerů, které by byly schopny odhalit biologickou povahu dané léze a tím vnést světlo do šedé zóny melanocytárních lézí nejisté biologické povahy. Tato disertační práce se zabývá imunohistochemickou analýzou exprese proteinu GLUT-1 u 400 případů benigních a maligních melanocytárních lézí. Bylo zjištěno, že tento marker byl exprimován u signifikantní skupiny melanomů, avšak prakticky v žádném případu melanocytárního névu. Exprese GLUT-1 byla též spojena s horší prognózou onemocnění. Disertační práce se dále zabývá problematikou TIL u melanomu. Analýza TIL (tumor infiltrujících lymfocytů) na 213 melanomech srovnávala prognostický význam 5 různých skórovacích systémů. V základním barvení HE hodnotila rozložení a denzitu zánětlivé celulizace. Pouze u...
|
|
|
Role of fibroblasts in wound healing and cancer
Mateu Sanz, Rosana ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Mokrý, Jaroslav (oponent)
SOUHRN Fibroblasty jsou stromální buňky, které jsou rozšířené v celém lidském těle. Často se vyskytují v neaktivním stavu a k jejich aktivaci dochází až při remodelaci tkáně. Aktivované fibroblasty produkují extracelulární matrix, mají prozánětlivé a kontraktilní vlastnosti, což jsou klíčové momenty v hojení tkání. Na druhou stranu je přítomnost aktivovaných fibroblastů jedním z typických znaků nádorového bujení. Cílem této práce je porovnání rozdílů mezi novorozeneckými a dospělými fibroblasty a keratinocyty ve vztahu k "bezjizevnatému" hojení, k původu nádorově asociovaných fibroblastů a vlivu fibroblastů na invazivitu melanomu. Klinické zkušenosti ukazují, že se u novorozenců hojí rány téměř bez jizvení. Abychom lépe porozuměli mechanizmům, které k tomuto hojení přispívají, zaměřili jsme se na rozdíly mezi novorozeneckými a dospělými fibroblasty a keratinocyty, kožními buňkami, které jsou zásadní pro hojivý proces. Srovnání expresního profilu novorozeneckých a dospělých fibroblastů ukázalo, že jsou rozdílně regulovány geny, které se vztahují k akutní fázi zánětlivé odpovědi a organizaci extracelulární matrix, což úzce souvisí s procesem hojení. Také jsme zjistili, že novorozenecké fibroblasty vykazují vyšší diferenciační potenciál, exprimují znaky nízké diferenciace a pluripotence a také častěji...
|
host ::
RSS.